Komise schválila pravidla pro vodík z obnovitelných zdrojů
Evropská komise minulý týden schválila dva akty v přenesené pravomoci vyžadované podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie, jež obsahují návrh podrobných pravidel, jimiž se vymezuje, co je v EU považováno za vodík z obnovitelných zdrojů. Vodík má podle Evropské komise velkou budoucnost v dopravě i průmyslu. EU preferuje využití zeleného vodíku vyrobeného pomocí elektrolyzérů.
Nový legislatigní rámec
Akty jsou součástí obsáhlého regulačního rámce EU pro vodík, který zahrnuje investice do energetické infrastruktury, pravidla státní podpory, jakož i legislativní cíle v oblasti obnovitelného vodíku pro průmysl a odvětví dopravy. Od pondělí jsou pravidla na stole a europoslanci i národní vlády mají čtyři měsíce na to, aby je pro celou EU přijali, nebo odmítli.
Komise se rozhodla označit za zelený takový vodík, který je vyroben v elektrolyzérech využívajících obnovitelné zdroje energie – tedy nejčastěji soláry a vítr. Do kategorie RFNBO (renewable fuels of non-biological origin) se počítá ještě vodík vyrobený s pomocí čpavku, metanolu nebo syntetické náhrady benzinu a nafty.
Klíčový je požadavek Bruselu vůči investorům. Žádá, aby solární a větrné elektrárny dodávající elektřinu pro výrobu vodíku byly maximálně tři roky staré. Komise se totiž bojí, že by provozovatelé obnovitelných zdrojů mohli dát přednost výrobě vodíku před dodávkami elektřiny pro spotřebitele.
To by přispělo k jejímu nedostatku a růstu cen. Od roku 2028 majitelé elektrolyzérů, kteří chtějí, aby jejich vodík měl zelený certifikát, musí prokázat, že podmínku splňují.
Právní jistota pro investory
Na základě navrhovaných pravidel se má zajistit, aby byla všechna paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu vyrobena z elektřiny z obnovitelných zdrojů. Oba akty jsou vzájemně propojeny a nezbytné k tomu, aby bylo možné tato paliva započítat do plnění cílů členských států v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
Unie tak chce dosáhnout cíle uvedeného v plánu REPowerEU, tj. zajistit domácí výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů ve výši 10 milionů tun a dalších 10 milionů tun obnovitelného vodíku importovat. Nová pravidla mají investorům poskytnout právní jistotu.
Méně emisí díky zelené energii
První akt v přenesené pravomoci vymezuje podmínky, za nichž lze vodík, vodíková paliva a jiné nosiče energie považovat za paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu. Právní předpis objasňuje zásadu doplňkovosti pro vodík stanovenou ve směrnici EU o obnovitelných zdrojích energie.
Elektrolyzéry pro výrobu vodíku budou muset být připojeny k nové infrastruktuře na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Cílem této zásady je zajistit, aby výroba vodíku z obnovitelných zdrojů motivovala k dalšímu zvýšení objemu energie z obnovitelných zdrojů dostupné v síti. Výrobou vodíku se tak přispěje k dekarbonizaci i k úsilí o elektrifikaci a zároveň se předejde tomu, aby nedocházelo k tlaku na výrobu energie.
Zpočátku bude poptávka po elektřině k výrobě vodíku zanedbatelná, avšak do roku 2030 její objem poroste, jelikož půjde ruku v ruce s masivní expanzí velkokapacitních elektrolyzérů. Komise odhaduje, že ke splnění cíle stanoveného v plánu REPowerEU pro rok 2030, kterým je výroba 10 milionů tun paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, je zapotřebí přibližně 500 TWh elektřiny z obnovitelných zdrojů. Cíl 10 milionů tun v roce 2030 odpovídá 14 % celkové spotřeby elektřiny v EU. Tento cíl se odráží v návrhu Komise zvýšit cíl, jehož chce EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie dosáhnout do roku 2030, na 45 %.
Další požadavky
Akt v přenesené pravomoci stanoví různé způsoby, jak mohou výrobci doložit, že elektřina z obnovitelných zdrojů používaná pro výrobu vodíku je v souladu s principem doplňkovosti. Zavádí také kritéria, jimiž se má zajistit, aby se vodík z obnovitelných zdrojů vyráběl pouze v případě, že je v daném místě a v daném okamžiku k dispozici dostatek místní obnovitelné energie (tzv. podmínka časové a zeměpisné korelace).
Pravidla budou zaváděna postupně a v budoucnu zpřísňována tak, aby zohlednila stávající investiční závazky a umožnila odvětví se novému rámci přizpůsobit. Počítá se například s přechodnou fází při zaváděním požadavků na doplňkovost u projektů týkajících se vodíku, které budou zahájeny do 1. ledna 2028.
Toto přechodné období odpovídá době, kdy má dojít k postupnému rozšíření elektrolyzérů a jejich uvádění na trh. Výrobci vodíku budou navíc moci až do 1. ledna 2030 sladit svou produkci vodíku s energií vyrobenou na základě smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve stejném kalendářním měsíci. Členské státy však budou mít možnost zavést od 1. července 2027 přísnější pravidla týkající se časové korelace.
Požadavky na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů budou platit jak pro domácí výrobce, tak subjekty ze třetích zemí, kteří chtějí vodík z obnovitelných zdrojů do EU dovážet, aby ho bylo možné započítat do unijních cílů v oblasti obnovitelných zdrojů. Díky certifikaci založené na dobrovolných systémech se zajistí, aby výrobci, ať už z EU nebo třetích zemí, mohli jednoduchým způsobem prokázat soulad s rámcem EU a obchodovat s vodíkem z obnovitelných zdrojů v rámci jednotného trhu.
Druhý akt v přenesené pravomoci stanoví metodiku pro výpočet emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu. Uvedená metodika zohledňuje emise skleníkových plynů během celého životního cyklu paliv, včetně emisí z předchozích fází výroby, emisí spojených s odběrem elektřiny ze sítě, ze zpracování a emisí spojených s přepravou těchto paliv ke konečnému spotřebiteli. Rovněž stanoví přesný postup, jak vypočítat emise skleníkových plynů z obnovitelného vodíku nebo z jeho derivátů v případě, že je vyráběn v zařízení, kde se rovněž produkují paliva na bázi fosilních paliv.
Po přijetí budou uvedené akty předány Evropskému parlamentu a Radě, které mají dva měsíce na to, aby je přezkoumaly a poté buď přijaly, nebo zamítly. Lhůta pro přezkum může být na žádost obou institucí prodloužena o další dva měsíce. Parlament ani Rada nemají možnost návrhy měnit.
Další souvislosti
V roce 2020 přijala Komise Vodíkovou strategii, která obsahuje vizi pro vytvoření evropského vodíkového ekosystému, a to od výzkumu a inovací, po výrobu a infrastrukturu, a pro rozvoj mezinárodních norem a trhů. Očekává se, že vodík sehraje významnou úlohu při dekarbonizaci průmyslu a těžké nákladní dopravy v Evropě i na celém světě. V rámci balíčku „Fit for 55“ zavedla Komise několik pobídek pro využívání vodíku, včetně povinných cílů pro průmysl a odvětví dopravy.
Vodík je rovněž klíčovým prvkem plánu REPowerEU k odbourání závislosti na ruských fosilních palivech. Komise nastínila koncepci Vodíkového akcelerátoru s cílem využívání vodíku z obnovitelných zdrojů rozšířit. Cílem plánu REPowerEU je zejména to, aby EU do roku 2030 vyrobila 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších 10 milionů tun dovezla.
Kromě regulačního rámce podporuje Komise rozvoj odvětví vodíku v EU rovněž prostřednictvím významných projektů společného evropského zájmu. První takový projekt s názvem „IPCEI Hy2Tech“ schválený v červenci 2022 sdružuje celkem 41 projektů a zaměřuje se na vývoj inovativních technologií pro vodíkový hodnotový řetězec s cílem dekarbonizovat průmyslové procesy a odvětví mobility, a to se zaměřením na konečné uživatele. V září 2022 schválila Komise projekt s názvem „IPCEI Hy2Use“, který je druhým projektem doplňujícím IPCEIHy2Tech a jehož cílem je podpořit výstavbu infrastruktury související s vodíkem a stimulovat rozvoj inovativních a udržitelnějších technologií pro integraci vodíku do průmyslového odvětví.
Zdroj: solarninovinky.cz